Nemocenská při rizikovém těhotenství
Celá řada žen, které jsou těhotné, nemůže v době před porodem vykonávat své zaměstnání. Může to být z mnoha různých důvodů. Obecně se pro toto používá označení „rizikové těhotenství“. Pokud je pak lékařem doporučeno, aby žena dále nevykonávala své zaměstnání, a zůstala doma, může se jednat o pracovní neschopnost s nárokem na nemocenské dávky.
Nemocenské dávky a rizikové těhotenství
Nemocenská a nemocenské dávky z důvodu rizikového těhotenství se nijak neliší od „běžné“ pracovní neschopnosti z důvodu nějaké nemoci či úrazu. Platí zde stejné podmínky a výše dávek je také stejná.
Nárok na nemocenské dávky má každý zaměstnanec, který je účastníkem nemocenského pojištění. Při klasickém hlavním pracovním poměru, odvádí nemocenské pojištění zaměstnavatel. Pokud se jedná o práci na DPP (dohoda o provedení práce) nebo DPČ (dohoda o pracovní činnosti), pak je to trochu složitější.
Nemocenská při DPP, DPČ nebo u OSVČ
Při práci na DPP (dohoda o provedení práce) je totiž placeno nemocenské pojištění pouze v případě, že měsíční příjme přesáhne částku 10000 Kč. V takovém případě se zaměstnanec činný na základě DPP stává účastníkem nemocenského pojištění, a má nárok i na nemocenské dávky
Při práci na DPČ (dohoda o pracovní činnosti) je nemocenské pojištění hrazeno pouze v případě, že je u DPČ sjednán rozhodný příjem ve výši nejméně 2500 Kč měsíčně. Pokud je nižší nebo není sjednán vůbec, nárok na nemocenské dávky nevzniká.
Pro OSVČ pak platí, že na nemocenské dávky při rizikovém těhotenství mohou mít nárok jen v případě, že si platí sami dobrovolné nemocenské pojištění (sociální a zdravotní pojištění platí OSVČ povinně dle zákona, nemocenské je dobrovolné).
Kolik je nemocenská při rizikovém těhotenství?
Výše nemocenské při rizikovém těhotenství je stejná, jako při pracovní neschopnosti z jakékoliv jiného důvodu. Tedy nejprve se spočítá tzv. denní vyměřovací základ (velmi zjednodušeně – součet všech příjmů (hrubá mzda) za posledních 12 měsíců se vydělí počtem dní). Tento denní vyměřovací základ se pak dále redukuje (započítá se jen určitá část):
Redukční hranice platné od 1. 1. 2017:
- 1 redukční hranice = do částky 942 Kč se započítá 90%
- 2 redukční hranice = nad 942 Kč do 1412 Kč se započítá 60%
- 3 redukční hranice = nad 1412 Kč do 2824 Kč se započítá 30%
- Nad 2824 Kč se již nezapočítává nic
A z výsledného regulovaného vyměřovacího základu pak náleží 60% za každý kalendářní den, kdy trvá pracovní neschopnost.
Pro výpočet výše nemocenských dávek v pracovní neschopnosti můžete použít třeba kalkulačku pro výpočet výše nemocenské 2017 na webu http://socialni-davky-2014.eu/kalkulacka-nemocenska-v-roce-2017/
Rizikové těhotenství a nárok na mateřskou?
Jak je to ale s nárokem na mateřskou (PPM, peněžitá pomoc v mateřství), pokud je žena před porodem na rizikovém těhotenství?
V zásadě je možné říci, že pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství nemá na následnou mateřskou významnější dopad.
Pokud je žena zaměstnána, a ještě v době těhotenství nastoupí do pracovní neschopnosti (ale její zaměstnání přitom nadále trvá), pak tím nárok na PPM není nijak ovlivněn. Žena tak může být do 6 – 8 týdne před porodem v pracovní neschopnosti a poté „plynule“ přejít na mateřskou dovolenou a začít dostávat PPM (peněžitou pomoc v mateřství).
To, že před tím byla na nemocenské, nemá vliv ani na výši mateřské. Ta se počítá z příjmů z posledního zaměstnání. Nemocenské dávky se ale nedají považovat za příjem, Takže i když má žena před mateřskou jen „malou“ nemocenskou, její mateřská se bude počítat z vyššího příjmu (výplaty), který měla v době, kdy ještě pracovala.
Jiná situace by byla ve chvíli, kdy by žena zahájila pracovní neschopnost, ale při tom měla pracovní poměr na dobu určitou, a ten během nemocenské skončil. Pak je to nárokem na mateřskou složitější. Žena by na ni měla nárok pouze v případě, že by začátek mateřské spadal ještě do ochranné lhůty 180 dní od skončení posledního zaměstnání.
Vycházky při rizikovém těhotenství
I když je těhotná žena v podstatě zdravá, a na rizikovém těhotenství (v pracovní neschopnosti) je hlavně z důvodu že nemůže vykonávat své původní zaměstnání (třeba z důvodu nevhodného prostředí pro těhotné ženy), platí pro ni stejná pravidla jako pro „opravdu nemocné/zraněné“ lidi.
To se pak vztahuje třeba i na vycházky. Rozsah a dobu vycházek během pracovní neschopnosti určuje ošetřující lékař. Zákon mu pak dovoluje povolit vycházky pouze na maximálně 6 hodin denně. A to v časovém rozmezí od 7 hodin ráno do 7 hodin večer. Mimo tuto dobu a mimo oněch povolených 6 hodin, musí být i žena na rizikovém těhotenství doma. Pokud by rozsah vycházek nedodržela, pak při případné kontrole hrozí i ztráta nemocenských dávek.
Čerpáno z webu materska.org
