Peněžitá pomoc v mateřství vs. mateřská dovolená 2017

Peněžitá pomoc v mateřství vs. mateřská dovolená

Řada žen mluví o tom, že jsou na „mateřské“ nebo o tom, kolik dostávají jako „mateřskou“, při tom ale dochází k záměně pojmů. Na úvod tedy vymezíme dva základní pojmy – tedy co je to mateřská dovolená a co je to PPM (peněžitá pomoc v mateřství)

Mateřská dovolená – nárok na ni má dle zákona (Zákoník práce, zákon číslo 262/2006 Sb.) žena (nebo případně i otec dítěte), která je zaměstnaná, v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Délka mateřské dovelené je 28 týdnů (když se narodí jedno dítě) nebo 37 týdnů (když se narodí 2 a více dětí). Minimální délka mateřské dovolené je 14 týdnů. Pokud mateřskou dovolenou čerpá muž, pak má nárok na 22 týdnů. Mateřská dovolená je „pouze“ pracovní volno a sama o sobě nezakládá nárok na nějaké dávky. Po mateřské dovolené následuje zpravidla řádná dovolená (za dobu na MD) a poté rodičovská dovolená

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) – jedná se o dávku na základě nemocenského pojištění (zaměstnanců nebo OSVČ). Doba výplaty PPM je shodná jako délka mateřské dovolené (tedy opět 28 týdnů na 1 dítě, 37 týdnů na dvě děti nebo 22 týdnů u otce dítěte). Musí být splněny podmínky (viz dále). Po skončení (nebo někdy již během) výplaty PPM vzniká zpravidla nárok na rodičovský příspěvek.

Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství spolu souvisí jen „volně“. Žena může být na mateřské dovolené a přitom nedostávat PPM (pokud je zaměstnaná, tak má nárok na tuto dovolenou, ale pokud současně neplní podmínky pro PPM, tak tuto dávku nemusí dostávat). Nebo i obrácený případ, kdy žena není zaměstnaná nebo je OSVČ (pak nemá nárok na mateřskou dovolenou), ale současně může dostávat PPM.

Kdo má nárok na „mateřskou“ – podmínky pro PPM

Základní podmínky jsou dvě:

Minimální doba účasti na nemocenském pojištění v rozsahu 270 kalendářních dní za poslední 2 roky
Být účastníkem nemocenského pojištění (zaměstnanec nebo OSVČ) v době zahájení PPM (6 – 8 týdnů před plánovaným termínem porodu)
Nebo být v ochranné lhůtě až 180 dní od skončení poslední pojištěné činnosti

Kolik je mateřská (PPM) v roce 2017?

Pro výpočet výše PPM jsou v roce 2017 určující tzv. redukční hranice. Ty jsou pro rok 2017 nastaveny takto:

První redukční hranice je v roce 2017 částka 942 Kč – při výpočtu výše PPM se do této částky započítá 100%
Druhá redukční hranice je v roce 2017 částka 1412 Kč – při výpočtu výše PPM se do této částky (od 942 do 1412 Kč) započítá 60%
Třetí redukční hranice je v roce 2017 částka 2824 Kč – při výpočtu výše PPM se do této částky (od 1412 do 2842 Kč) započítá 30%
Cokoliv nad 2842 Kč již na výslednou výši PPM nemá vliv

Jak se počítá výše „mateřské“ v roce 2017?

Výpočet výše PPM se provádí z hrubé mzdy z posledního zaměstnání (resp. z poslední pojištěné činnosti). Zpravidla pak z posledních 12 měsíců (měsíc, ve kterém je PPM zahájena se pak již nezapočítá). Pokud ale poslední zaměstnání trvá kratší dobu, pak se použije pouze tato kratší doba (výjimkou je situace, kdy poslední zaměstnání trvá méně než 7 kalendářích dní).

Z posledního zaměstnání (hrubé mzdy) se spočítá tzv. denní vyměřovací základ. Pokud by například průměrná hrubá mzda v posledních 12 měsících byla 25000 Kč hrubého pak se DVZ určí jako (12 * 25000)/365 = 821,92 Kč.

Reálně je pak výpočet denního vyměřovacího základu složitější. Hrají zde roli i tzv. vyloučené dny – například pokud je žena v rozhodném období (typicky oněch 12 měsíců), třeba v pracovní neschopnosti, pak se tyto dny nezapočítávají apod. Rozhodné období pak nemusí být posledních 12 měsíců, nebo do výpočtu vstupují různě vysoké příjmy.

Takto vypočítaný denní vyměřovací základ se pak redukuje – viz výše uvedené redukční hranice. Samotná peněžitá pomoc v mateřství je pak 70% redukovaného vyměřovacího základu. PPM se pak vyplácí za každý kalendářní den.

Jak se počítá PPM, pokud je více zaměstnavatelů?

Pokud má žena více zaměstnavatelů, resp. vykonává více činností, které zakládají účast na nemocenském pojištění, pak se pro každou tuto činnost (zaměstnání nebo SVČ) posuzuje nárok na PPM samostatně. Pokud jsou splněny podmínky nároku na PPM pro dvě činnosti, pak se PPM spočítá pro obě tato zaměstnání a žena pak dostává výsledný součet.

Kdy má nárok na „mateřskou“ studentka

Aby měla studentka nárok na „mateřskou“, musí již během studia, nebo po jeho skončení (před porodem) pracovat (nebo obecněji být účastníkem nemocenského pojištění). Doba studia sama o sobě nezakládá účast na nemocenském pojištění. Pokud je studium před porodem úspěšně dokončeno, pak může být doba studia zahrnuta do oněch 270 dní. K nároku na PPM je pak ale nutné, aby byla studentka účastníkem nemocenské pojištění, tedy zaměstnána nebo v ochranné době.

Tedy studentka, která během studia nebo po jeho skončení nepracovala, nárok na PPM obvykle nemá, i když studium dokončí.

Pokud studentka měla jen nějaké krátkodobé brigády (práce na DPP nebo DPČ) u kterých ji nevznikala účast na nemocenském pojištění (u DPP příjem nižší než 10 tisíc Kč měsíčně, u DPČ příjem nižší než 2500 Kč měsíčně), pak také nemá nárok na PPM.

Nárok na PPM a nezaměstnaná na Úřadu práce

Pokud žena před porodem přijde o zaměstnání a je vedená v evidenci úřadu práce, pak má na PPM nárok pouze pokud je zahájení PPM ještě v ochranné lhůtě 180 dní od skončení posledního zaměstnání

V době, kdy je žena v evidenci úřadu práce jako nezaměstnaná za ni stát hradí pouze zdravotní pojištění. Není tedy účastníkem nemocenského pojištění. Na „mateřskou“ (PPM) pak má nárok pouze pokud jsou podmínky splněny v předchozím zaměstnání a ona je v ochranné ůhůtě

PPM a mateřská u OSVČ

Žena (nebo případně muž), která je OSVČ má nárok na PPM za podobných podmínek jako ženy zaměstnané v klasickém zaměstnání. Rozdíl je především v tom, že OSVČ si musí nemocenské pojištění platit sám (jedná se o dobrovolné pojištění). Navíc kromě podmínky 270 kalendářních dní musí být splněna i podmínka účasti na pojištění v rozsahu 180 dní v posledním roce. Více o tom, jak je to s nárokem na PPM u OSVČ v samostatném článku.